Boží hod je nejdůležitější den Vánoc. Znáte tradice a zvyky, které se. Na První svátek vánoční dodržují?

Většina lidí má Vánoce pravděpodobně nejvíc spojené se Štědrým dnem, nicméně svátky fakticky začínají až na Boží hod. První svátek vánoční je pro mnohé dnem klidu a odpočinku po hektickém adventním shonu, a často ho tak využívají k rodinným návštěvám a oslavám. Kdy se Boží hod vánoční slaví, jaký má tento den význam a jaké. Jídlo Češi tradičně vaří?

První svátek vánoční není pouze o dobrém jídle a setkávání, ale také o tradicích, které spojují celé generace. Společně s 25. prosincem přichází skutečná duchovní oslava, která má v tuzemsku hluboký význam. Zatímco Štědrý den bývá mnohdy ještě plný stresu, Boží hod vánoční se pojí spíš s pokojnou slavnostní atmosférou.

Kdy se slaví Boží hod a jaký je jeho význam

Křesťané za nejdůležitější den Vánoc považují právě 25. prosinec, který je v západní církvi považovaný za datum narození Ježíše Krista. Marie ho porodila v Betlémě, kam se s Josefem vydali, aby se zúčastnili sčítání lidu. Příchod Mesiáše na svět se tak slaví hned den po štědrovečerním veselení, při kterém hrají prim zejména dárky a rodinné tradice.

Nejen věřící v tento čas hojně navštěvují kostely, ve kterých významné datum připomínají betlémy, koncerty či vánoční představení. V Česku je První svátek vánoční dnem pracovního klidu, lidé tedy nechodí do práce, a mají tak možnost splnit si své mnohdy největší přání – užít si čas se svými nejbližšími.

Co se nesmí dělat na Boží hod

S oddychem od všech běžných povinností je spojená i stará tradice, která praví, že na Boží hod je zapovězená práce. Zvyky na Boží hod vánoční totiž vyžadují, aby měli křesťané ticho a pokoj na rozjímání nad duchovním rozměrem svátků. Lidé by neměli ani uklízet a příliš se přejídat. Existují ale i další věci, které se na Boží hod nesměly dělat. Běžné dřív nebyly například dokonce ani návštěvy, které by do domu mohly přinést neštěstí.

Podle lidové kultury by se neměl vynášet odpad, zametat, a především by se nemělo prát prádlo. Dříve se někde kvůli těmto pověrám údajně ani nestlaly postele a nesměl se ani znovu rozdělávat vyhasnutý oheň. Veškerá tato práce symbolizuje neúctu k tak důležitému dni, a mohla by k lidem přitáhnout smůlu.

Vánoční tradice na Boží hod

Pověry praví, že jaký je Boží hod, takový bude i celý příští rok. Právě proto je nejlepší zůstat v teple domova, bez hádek a stresu a čerpat sílu po náročných několikatýdenních adventních přípravách. Ačkoliv většina lidí bere v současné době tyto zvyky s nadhledem, stále představují určitý způsob, jak lze 25. prosinec prožít.

Klíčovou úlohu tak, i přes dřívější zvyky, sehrávají návštěvy. Zatímco někteří se se svými známými a rodinou potkávají v kostelech, jiní na Boží hod vyráží za všemi babičkami a tetičkami, se kterými se nemohli potkat u štědrovečerní večeře.

Mezi dalšími pověrami se objevují také čerstvě snesená vajíčka. V některých regionech se tvrdí, že pokud slepice na Boží hod snese vejce, přinese to do domů štěstí, bohatství a plodnost.

Co se jí na Boží hod

Správné hospodyňky mají pro rodinu a přátele nachystané dobré jídlo, které k Vánocům neodmyslitelně patří. Právě na Boží hod totiž rodiny na stůl údajně dávaly to nejlepší, co si mohly dovolit. Zatímco Štědrý den tak býval (a v mnoha domácnostech stále je) spíš postní, na První svátek vánoční si lidé dopřávali vydatné teplé pokrmy české kuchyně.

Na slavnostní oběd si lidé mnohdy šetřili maso, většinou drůbeží. Tuto tradici drží i dodnes velká část společnosti, která si obvykle dopřává pečenou husu nebo kachnu se zelím a knedlíky. Někteří vaří třeba svíčkovou, silný vývar, jiní se s chutí pustí do vepřové pečeně. Kromě těchto typických pokrmů se na stole tradičně objevuje vánočka, cukroví či sušené ovoce.

Dříve se věřilo, že má chleba upečený 25. prosince kouzelnou a léčivou moc. Některé hospodyňky se tak i přes zákaz otáčely, aby pomocí tohoto „božího daru“ přilákaly přes práh štěstí.